Vitamíny


Vitaminy rozpustné v tucích se v těle ukládají na relativně dlouhou dobu - měsíce nebo roky. Vitaminy rozpustné ve vodě zůstávají v organismu jen krátce, (kromě vitaminu B12 - kyanokobalaminu) a proto se musí neustále doplňovat.
Výjimku tvoří vitamin D - kalciferol (tvoří se uv zářením v kůži) a vitamin K - menadion (vytvářejí jej střevní baktérie).
Vitamin A retinol   Vitamin B1 thiamin   Vitamin B2 riboflavin Vitamin B3kyselina nikotinová a nikotinamid   Vitamin B5 kyselina pantothenová   Vitamin B6 pyridoxin Vitamin B11 listová kyselina Vitamin B12 kyanokobalamin   Vitamin C askorbová kyselina   Vitamin D2 ergokalciferol   Vitamin E tokoferol   Vitamin H biotin   Vitamin K fytomenadion Vitamin P rufosid, rutin   Vitamin PP nikotinamid    
Další takzvané kvazivitaminy.

vitamin A

Vitamin A (neboli retinol či axeroftol) patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Má význam pro řadu funkcí v organismu, je důležitým růstovým faktorem, je nezbytný pro normální funkci zraku, sliznic a kůže, je důležitý také pro syntézu steroidních hormonů v těle. Jeho hlavní účinky spočívají v buněčné regulaci a při diferenciaci buněk v těle. Zajišťuje také funkční slizniční bariéru bránící vstupu infekce do organismu. Při jeho nedostatku dochází především ke změnám na oční sítnici a epiteliální tkáni.

POUŽITÍ
Aplikuje se při prevenci hypovitaminózy, při nedostatečné absorbci tohoto vitaminu z potravy a při jeho zvýšené potřebě v období růstu a těhotenství, při kožních změnách s charakteristickým rohovatěním pokožky, při lupénce, u akné, při šerosleposti a jiných očních nemocech a při urogenitálním onemocnění a onemocnění sliznic dutiny ústní.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělost na vitamin A, u chronického onemocnění ledvin, u virového onemocnění jater,při chronickém alkoholismu, dále při stavech masivního předávkování vitaminu A (hypervitaminóza) projevující se hrubou kůží, suchými vlasy, zvětšením jater, zvýšenou sedimentací, zvýšenou hladinou vápníku a alkalické fosfatázy v krvi. Podávání vyšších dávek vitaminu A je přísně zakázáno u žen v těhotenství a u žen plánujících rodinu. U těhotných žen je třeba vzít v úvahu i ostatní zdroje retinolu v potravě.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Riziko zastavení růstu u dětí, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, nechutenství, průjmy, vypadávání vlasů, podráždění, zvýšení nitrolebečního tlaku, svědění, suchá, loupající se kůže. Při chronické otravě vitaminem A se mohou projevit i změny na kostech, odvápnění, lomivost, časné uzavírání štěrbin a bolestivé otoky na šíji.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Riziko vzniku zvýšeného nitrolebečního krevního tlaku zvyšuje současné podávání tetracyklinových antibiotik.

DÁVKOVÁNÍ
Denní dávka pro doplnění vitaminu v těle by neměla překročit 10 000 m.j., doporučená denní dávka k léčbě výrazné hypovitaminózy je 30 000 až 50 000 m.j. pro dospělé. Po této dávce dochází k rychlému zlepšení funkčních změn. Krátkodobě lze použít při kožním onemocnění i vyšší dávky. Spolu s jinými vitaminy se vitamin A podává preventivně v denních dávkách kolem 3 000 m.j. Dávkování individuálně konzultovat s lékařem, opatrnosti při podávání je třeba u těhotných žen. U těhotných žen se nesmí překročit dávka 10 000 m.j. vitaminu A za den.

UPOZORNĚNÍ
Pozor na období těhotenství - vitamin A je možno předávkovat. U těhotných žen je nebezpečí vzniku vrozených vývojových vad plodu!!! Vyvarovat se vzniku akutní a zejména chronické otravy!


Vitamín A v potravě.

vitamin B1

Vitamin B1 (thiamin, někdy zvaný také aneurin) je rozpustný ve vodě. Vyskytuje se v lidském organismu ve vázaných formách. Účastní se přeměny cukrů v organismu a je významný také při přeměně alfa-oxokyselin. Thiamin je pravidelnou složkou multivitaminových přípravků.

POUŽITÍ
Používá se profylakticky jako ochrana před nedostatkem tohoto vitaminu v těle nebo při prokázaném nedostatku tohoto vitaminu, tj. při hypovitaminóze, která se projevuje únavou, často ztrátou chuti k jídlu, svalovou slabostí, závratěmi, bolestmi v kloubech, poruchami růstu, zrychlením srdeční činnosti, poklesem krevního tlaku, psychickými a nervovými poruchami. Jako doplňkové léčivo se používá také při zánětech nervů projevujících se u alkoholiků a těhotných žen, při léčbě hnisavých zánětů vlasových míšků čili tzv. furunklů, při pásovém oparu, u roztroušené sklerózy a také při terapii léčivy, která potlačují střevní floru syntetizující vitaminy skupiny B.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělosti na thiamin.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Alergické kožní reakce.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Vitamin B1 zesiluje účinek některých lokálně používaných anestetických přípravků. Jeho vstřebávání snižují současně podávaná antibiotika a jiná chemoterapeutika, která potlačují střevní mikroflóru.

DÁVKOVÁNÍ
Udávaná denní potřeba thiaminu je asi 1,5 mg, při profylaktickém podávání v polyvitaminových přípravcích se pohybují denní dávky pro dospělé a děti nad 12 let v rozmezí 0,25-1,5 mg. Pro menší děti jsou doporučovány dávky poloviční. Doporučovaná terapeutická dávka stanovená lékařem se však může pohybovat až v rozmezí 25-100 mg.

Pozor - při předávkování nebo při dlouhodobém používání vyšších dávek thiaminu se mohou objevit alergické projevy, jako senná rýma, kopřivka apod.
Vitamín B1 v potravě.

vitamin B11

Kyselina listová patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě, je velmi důležitá pro lidské tělo. Někdy je označována jako vitamin B11. Je nezbytným faktorem pro syntézu nukleových kyselin v buňkách čili má významnou úlohu při obnově buněk a také velký význam pro krvetvorbu. Je důležitá i pro funkci nervového systému. Spotřeba kyseliny listové je v těhotenství zvýšena.

POUŽITÍ
Používá se profylakticky jako ochrana před hypovitaminózou, neboť k nedostateku kyseliny listové v těle může dojít i při vysokém příjmu potravou v důsledku nedostatečného vstřebání. Terapeuticky u pacientů s poruchami vstřebávání a také těhotným ženám, které mohou mít relativní nedostatek kyseliny listové z důvodu nadměrného požadavku plodu. Používá se také u těch pacientů, kteří dlouhodobě užívají léčiva zasahující do přeměny kyseliny listové - k těm léčivům patří trimethoprim, methotrexat, perorální antikoncepční přípravky, fenytoin.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělosti na tento vitamin, při chudokrevnosti z nedostatku vitamin B12,při útlumu kostní dřeně.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Nežádoucí účinky nebývají časté. U přecitlivělých osob se může vyskytnout svědění, zčervenání kůže, někdy až ke křeči svalstva průdušek. Po velkých dávkách kyseliny listové může dojít k předrážděnosti, popř.k mírným zažívacím obtížím.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Kyselina listová při současném užívání se sulfonamidy snižuje jejich účinek sulfonamidů a také mírně snižuje resorpci železa. Naopak účinek kyseliny listové je snížen barbituráty, perorálně užívanými antikoncepčními přípravky a některými léky určenými k léčbě epilepsie. Její vstřebávání snižují soli železa.

DÁVKOVÁNÍ
Kyselina listová je součástí mnoha multivitaminových směsí, u nichž je profylaktická denní dávka 400 mikrogramů pro dospělé a děti od 12 let, poloviční denní dávka pro děti od 3 do 12 let. Samotná základní účinná látka je vázána na lékařský předpis a pak její perorální terapeutické dávky se pohybují v rozmezí 0,01-0,02 g. Těhotným ženám se profylakticky podává 200-500 mikrogramů kyseliny listově denně zejména v zimních měsících a na začátku jara, kdy je málo listové zeleniny ve stravě

UPOZORNĚNÍ
Zvýšený příjem kyseliny listové v těhotenství a v období kojení konsultovat s lékařem! Při výskytu nežádoucích účinků nebo
jiných neobvyklých reakcí vyhledejte svého ošetřujícího lékaře!


vitaminB12

Vitamin B12 čili kyanokobalamin je velmi důležitým vitaminem pro člověka, neboť je nezbytně nutný pro krvetvorbu, spolupůsobí při biosyntéze nukleových kyselin, při buněčném dělení a má také významnou úlohu má při přeměně cukrů, tuků a bílkovin.

POUŽITÍ
Používá se k doplnění hladiny vitaminu v těle při jeho nedostatku způsobeném nedostatečným vstřebáváním v důsledku onemocnění střev, slinivky břišní nebo při infekcích bakteriálního nebo parazitárního typu. K léčbě určitého typu chudokrevnosti se však nepodává perorálně, jeho podání probíhá pod lékařským dohledem. Kyanokobalamin je také součástí léčiv používaných při onemocnění jater a přípravků určených k celkové výživě. Používá se i ke zlepšení různých nervových příznaků jako je mravenčení, kvalitativně změněná citlivost organismu, zhoršení svalové koordinace, ztráta pociťování vibrací, náladovost, zhoršení paměti, duševní výkonnosti, stavy psychózy.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělosti na vitamin B12 a při změně velikosti zrakového nervu.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Alergické kožní reakce.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Léky ovlivňující jeho vstřebávání nebo jeho přeměnu v organismu. Opatrnosti je třeba při užívání tetracyklinových antibiotik.

DÁVKOVÁNÍ
Vitamin B12 se nevydává bez lékařského předpisu, ve volně prodejných lécích je pouze jako součást multivitaminových přípravků v dávkách 0,5 - 6 mikrogramů. Terapeutické dávky jsou násobně vyšší.

UPOZORNĚNÍ
Užíváte-li jiné léky na lékařský předpis nebo bez něj, poraďte se předem s lékařem!


Vitamín B12 v potravě.

vitamin B2

Vitamin B2 neboli riboflavin patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě. Je součástí řady enzymových systémů, podílí se téměř na všech oxidoredukčních procesech, které probíhají v buňkách.

POUŽITÍ
Používá se v kombinaci s jinými vitaminy skupiny B při nedostatku těchto vitaminů v těle, tj. v období jeho zvýšené spotřeby - růstu, puberty, zvýšené fyzické námaze, při rekonvalescenci, únavě, celkovém vyčerpání, při jednostranné dlouhotrvající nepřiměřené stravě, u pacientů s rychlým úbytkem na tělesné váze. Léčebně se používá také u zánětu jazyka, u kožního onemocnění charakteristického výtokem mazu, u rozsáhlých popálenin, u dlouhotrvajících horečnatých stavů, při zánětech ústních koutků a při rekonvalescenci po zánětlivých chorobách.

NEPODÁVAT PŘI:
stavech přecitlivělosti na riboflavin.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Při použití vyšších dávek tohoto vitaminu může dojít ke svědění a k výskytu kvalitativně změněné citlivosti jedince, popř. ke žlutému zabarvení moče, které je způsobeno vylučováním nevyužitého vitaminu B2.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Při současném podávání léčiv zeskupiny fenothiazinů a tricyklických depresiv byla zaznamenána zvýšená potřeba vitaminu B2.

DÁVKOVÁNÍ
Denní potřeba riboflavinu u člověka je 1,5-1,8 mg, vyšší potřeba je v období těhotenství, kojení a období růstu. Doporučovaná denní dávka při hypovitaminozách je 10-30 mg riboflavinu perorálně. Dětem od tří do 12 let denní dávka pouze do 10 mg. Dětem mladším 3 let by neměla být tato účinná látka aplikována. Dávkování bývá převážně individuální, doporučeno konzultovat s lékařem!

UPOZORNĚNÍ
Zvýšené požadavky všech vitaminů jsou v období těhotenství a při kojení. O vhodnosti užívání směsí vitaminů se poraďte s lékařem!

Vitamín B2 v potravě.

vitamin B5

Název kyseliny pantotenové, označované také jako vitamin B5, znamená „všude se nacházející“. Kyselina pantotenová je skutečně přítomna ve všech tělesných tkáních. Je totiž součástí velmi důležitého koenzymu A, který se zúčastňuje biologicky důležitých reakcí při metabolismu cukrů a tuků. Kromě toho je tento vitamin důležitý pro tvorbu mastných kyselin, steroidních látek, porfyrinů, vitaminů a aminokyselin v těle a je zodpovědný za metabolismus rychle se obnovujících buněk kůže a sliznic.

POUŽITÍ
Používá se při nedostatku vitaminu v těle, jako součást polyvitaminových přípravků slouží také k odstranění únavy, při předrážděnosti, při poruchách spánku. Lokálně se tento vitamin používá na urychlení hojení ran, při likvidaci zánětlivých procesů sliznice. Používá se k léčbě povrchových a mechanických poškozeních kůže bez infekčních ložisek. Při nedostatku tohoto vitaminu dochází k degeneraci nervů a svalů, proto slouží jako doplňkové léčivo při zánětech četných nervů, u svědivých kožních projevů, také u zánětů horních cest dýchacích, u zánětu dutiny ústní a hltanu - tedy všude tam, kde je nutné udržet funkci rychle se obnovujících buněk sliznic a kůže.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělosti na kyselinu pantothenovou, opatrnosti je třeba při léčbě streptomycinem.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Velmi zřídka se mohou vyskytnout alergické kožní reakce, zčervenání kůže, bolest hlavy.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Mění sílu a délku účinku některých léků vyvolávajících svalové uvolnění.

DÁVKOVÁNÍ
Denní potřeba pro člověka se odhaduje na 10-20 mg vzhledem k tomu, že lidský organismus přijímá značné množství vitaminu potravou. Současně s komplexem jiných vitaminů k harmonizaci organismu postačí denní dávka 10 mg, k terapeutickému použití se ústně mohou podávat násobně vyšší dávky až 100 mg i více dospělým a dětem starším 12 let, u dětí mladších se dávky snižují na 25-50 mg v závislosti na věku.

UPOZORNĚNÍ
Vždy konsultovat dávkování s lékařem!


vitaminB6

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle.

POUŽITÍ
Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělosti na pyridoxin.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Ojediněle se mohou vyskytnout alergické kožní reakce. Po vysokých dávkách vitaminu B6 se mohou objevit zvýšené hladiny jaterních transamináz.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Řada léčiv při dlouhodobé terapii - perorální antikoncepční přípravky, penicilamin, isoniazid, hydralazin - snižuje hladinu pyridoxinu v těle. Pyridoxin snižuje účinek levodopy, což je důležité při léčbě parkinsonismu.

DÁVKOVÁNÍ
Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den.

UPOZORNĚNÍ
Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení je také vhodné konzultovat s lékařem!

Vitamín B6 v potravě.

vitamin C

Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou.

POUŽITÍ
K profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem!

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Současné podávání některých léčiv může zmenšit vstřebávání kyseliny askorbové ze zažívacího traktu. K nim patří hormonální antikoncepční přípravky, přípravky s obsahem kortikoidů a salicyláty. Vylučování vitaminu C do moče zvyšují barbituráty, tetracyklinová antibiotika a kyselina acetylosalicylová. Kyselina askorbová zlepšuje vstřebávání penicilinových antibiotik.

DÁVKOVÁNÍ
Profylakticky doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí.

UPOZORNĚNÍ
Dlouhodobé užívání dávek vitaminu C nad 150 mg denně nemá smysl, neboť se nadbytek kyseliny askorbové vyloučí močí po dosažení maximální koncentrace v tělesných tkáních. U některých nemocí a prevencí se smysl vyžších dávek potvrdil. Vitamin C ve vyšších dávkách může ovlivnit správnost výsledků některých laboratorních testů (např. stanovení glukózy v moči). Poraďte se s lékařem, jak dlouho před laboratorními testy je nutno dávkování vitaminu C snížit nebo úplně vysadit!

Vitamín C v potravě.

vitamin D2

Vitamin D je souhrnné označení pro řadu účinných látek se stejným účinkem: ergokalciferol (vitamin D2), cholekalciferol (vitamin D3), dále analog vitaminu D2 dihydrotachysterol, kalcitriol jako forma vitaminu D3 a syntetické látky kalcipotriol a takalcitol pro místní aplikaci na kůži. Jeho význam spočívá v regulaci hospodaření těla s vápníkem a fosforem.

POUŽITÍ
Spolu s jinými vitaminy k prevenci nedostatku vitaminů v těle, dále k léčbě stavů projevujících se z nedostatku vitaminu D (nedostatečný přívod potravou, poruchy jeho absorpce při poruchách vstřebávání tuků nebo nedostatek UV-záření), při sníženém vstřebávání vápníku a fosfátů ze střeva. Léčba stavů řidnutí kostí - demineralizace kostí, u tetanických stavů, při zvýšené dráždivosti motorických nervů, u sklonu ke křečím.

NEPODÁVAT PŘI:
zvýšené hladině vápníku v krvi, při zvýšeném vylučování vápníku močí, u stavů vážného odvodnění organismu. Nekombinovat s dalšími preparáty s obsahem vitaminu D. Zvýšené opatrnosti je třeba v těhotenství, při kojení a také při současném podávání léků ze skupiny srdečních glykosidů a při nedostatečné činnosti ledvin.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Nechutenství, nevolnost, zvracení, zácpa, bolesti a křeče břicha, dehydratace, zvýšené močení, žízeň, malátnost, bolesti hlavy a psychické změny, což jsou projevy zvýšené hladiny vápníku v krvi.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Účinek vitaminu D se snižuje při současnéaplikaci léčiv vázajících fosfor (léky snižující překyselení žaludeční šťávy s obsahem solí hliníku a hořčíku), barbiturátů a rifampicinu.

DÁVKOVÁNÍ
Denní potřeba vitaminu D u dospělého člověka je okolo 800 m.j. (20 mikrogramů), u dětí 200-400 m.j. (m.j. = mezinárodní jednotka). Pro preventivní podávání se doporučují dávky 400m.j. denně nebo 10 - 12 mikrogramů denně. Při prokázaném výrazném nedostatku vitaminu D je nutno léčebně podávat farmakologické dávky 1 mg, čili 40 000 IU. denně pod lékařským dozorem.

UPOZORNĚNÍ
Podávání farmakologických dávek vitaminu D kojícím matkám může způsobit zvýšenou hladinu vápníku v krvi u kojených dětí. Poradit se s lékařem!

Vitamín D v potravě.
Vitamín D v kanadské studii o RS.

vitamin E

Vitamin E je v tucích rozpustný vitamin. Chemicky ho tvoří skupina tokoferolů, v lécích se používá biologicky nejúčinnější alfa-tokoferol. Působí jako ochranná složka buněčných membrán.

POUŽITÍ
K prevenci a léčbě nedostatku vitaminu E v organismu, k prevenci vývojových poruch plodu, k doplnění zásoby vitaminu po operacích, při těžkých onemocněních, v rekonvalescenci a při větší zátěži. Jako doplňkové léčivo u neplodnosti, jako podůrný lék hormonální léčby menstruačního cyklu, při klimakterických obtížích, při svalové ochablosti, ve stomatologii ke zlepšení stavu dásní, k prevenci paradentózy, jako podpůrný prostředek při onemocnění kloubového aparátu, při nervových obtížích, při poruchách sliznic dýchacích a polykacích cest.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělosti na vitamin E, vysoké riziko uvolnění krevních sraženin, v prvních třech měsících těhotenství, u dětí do 3 let.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Snášenlivost vitaminu E je dobrá, pouze při dlouhodobém užívání nebo při vysoké dávce mohou vzniknout zažívací obtíže, únava, slabost a bolesti hlavy. Podávání vysokých dávek vitaminu E může mít za následek zhoršenou poruchu srážlivosti krve, která je vyvolaná nedostatkem vitaminu K.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Při správném dávkování nejsou interakce známy. Při současném podávání železa se však potřeba vitaminu E zvyšuje.

DÁVKOVÁNÍ
Za doporučený minimální denní příjem se považuje 10-20 mg vitamínu E. Terapeuticky je však obvyklá denní dávka pro dospělé jedince vyšší 200-400 mg vitaminu E. U dětí je perorální dávka 5-10 mg denně, je však lépe podávání vitaminu E u dětí nad 3 let věku konzultovat s lékařem. Dávkování v těhotenství a v období kojení určuje lékař.

UPOZORNĚNÍ
Opatrnosti je třeba při podávání dětem mladším 12 let a u osob, které používají perorálně podávané přípravky proti krevní srážlivosti a u žen s dlouhodobým užíváním antikoncepčních přípravků. Při výskytu nežádoucích účinků se poraďte s lékařem!
Při současném používání přípravků s vitaminy nebo s minerály je také nutná konzultace s lékařem!

Vitamín E v potravě.

vitamin H

vitamin H, biotin, je kyselina odvozená od derivátu imidazolylpentanové kyseliny, která patří do skupiny tzv. vitagenů. Vitageny jsou látky, které mají význam stavebních a energetických zdrojů pro organismus. Biotin funguje v organismu jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité.

POUŽITÍ
Používá se k léčbě jeho nedostatku v těle, který se projevuje především kožními příznaky spojenými se zánětem kůže, zánětem očních spojivek, zvýšenou citlivostí, zvýšeným výtokem kožního mazu především u dětí, dále únavou, svalovými bolestmi a svalovou ochablostí. Používá se také jako doplněk celkové výživy.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělosti organismu na vitamin H. Opatrnosti je třeba v těhotenství.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Při podávání spolu s ostatnímivitaminy v malých profylaktických dávkách jsou nežádoucí účinky nepatrné. Může se objevit nevolnost, zvracení, bolesti v oblasti břišní a někdy i bolesti hlavy.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Při současném podávání tetracyklinových antibiotik a léků snižujících překyselení žaludeční šťávy může dojít k jeho sníženému vstřebávání.

DÁVKOVÁNÍ
Denní potřeba biotinu je 150-300 mikrogramů je zcela dostačující. Tato dávka by měla býti plně dodána tělu přijímanou potravou a také produkcí mikrobů ve střevě. Jen u osob, které mají snížené vstřebávání látky ze zažívacího traktu, musí se tato denní dávka doplňovat. V doplňkové léčbě základního onemocnění ve směsi vitaminů je dávka biotinu menší okolo 50 mikrogramů/den.

UPOZORNĚNÍ
Podávání vitagenů konsultovat s lékařem!


vitamin K

Vitamin K1 (fytomenadion) je vitamin rozpustný v tucích. Je nezbytný pro tvorbu faktorů, jež se podílejí na procesu srážení krve. Jeho nedostatek vede ke snížení krevní srážlivosti.

POUŽITÍ
Používá se při nedostatku vitaminu K vlivem jeho špatného vstřebávání z potravy nebo při nedostatečné výživě. Hlavní užití vitaminu K je při profylaxi nebo léčbě poruch krevní srážlivosti, u nemocných se špatným příjmem tuku, při zamezení odtoku žluče nebo při onemocnění jater. Lze ho použít jako protijedu u lidí, kteří byli předávkováni perorálně používanými protisrážlivými přípravky. Vitamin K se podává také při dlouhodobé terapii léků ze skupiny antibiotik, sulfonamidů, léků s obsahem kyseliny salicylové a jejích derivátů.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělosti na vitamin K, u těžších poruch funkce jater, u žloutenky. Vitamin K se podává také při dlouhodobé terapii léků ze skupiny antibiotik, sulfonamidů, léků s obsahem kyseliny salicylové a jejími deriváty.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Pocení, objevení se kožní vyrážky, alergické kožní reakce, křeč svalstva průdušek, modrofialové zbarvení sliznice a kůže okrajových částí těla.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Současné podání sulfonamidů nebo fenacetinu zvyšuje riziko krvácivého účinku, u novorozenců riziko výskytu novorozenecké žloutenky.

DÁVKOVÁNÍ
Denní potřeba vtamínu K je nízká, není přesně stanovena a odhaduje se na 30 mikrogramů/kg, u kojenců stačí 10 mikrogramů/kg k zábraně snížené hladiny protrombinu v krvi. V lehkých případech krvácení se podává vitamín K dospělým perorálně denně v dávce 5-15 mg, dětem mladším 1 roku 2-3 mg denně, dětem ve věku 1-6 let 3-5 mg denně, ve věku 6-15 let 5-10 mg denně. Maximální denní dávka by neměla být vyšší než 40 mg u dospělého jedince. Denní preventivní dávky vitaminu K užívaného spolu s jinými vitaminy v multivitaminových směsích jsou mnohem nižší.

UPOZORNĚNÍ
Podávání vitaminu K by mělo být konzultováno s lékařem! Fytomenadion prochází přes placentární bariéru z organismu matky do plodu.

Vitamín K v potravě.

vitamin P

Vitamin P, také rutin nebo rutosid, je rostlinný glykosid patřící do skupiny látek, které upravují sníženou odolnost a zvýšenou propustnost krevních vlásečnic. Působí tak nejlépe ve spolupráci s vitaminem C.

POUŽITÍ
Látka se používá kléčení zvýšené lomivosti a propustnosti krevních vlásečnic způsobených různými chorobami (chorobná krvácivost na podkladě cévním, změny na sítnici při cukrovce, při nedostatku vitaminu C). Při nedostatku vitaminu C je nutno současně podávat i tento vitamin. Dalšími indikacemi jsou poruchy funkce žil dolních končetin, jejich otoky, případně při hemoroidech.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělosti na rutosid.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Rutosid je obvykle velmi dobře snášen, ojediněle se mohou objevit zažívací potíže (pocit těžkosti od žaludku). U osob s přecitlivělostí může vzniknout ekzém, kopřivka, výjimečně astmatický záchvat.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Interakce nejsou uváděny.

DÁVKOVÁNÍ
Podává se obvykle v dávce 20 - 40 mg 3x denně, děti od 3 let 20 - 30 mg denně.

UPOZORNĚNÍ
Pokud nedojde ke zlepšení zdravotního stavu do 7 dne léčby, poraďte se s lékařem.


vitamin PP

Vitamin PP je nikotinamid s kyselinou nikotinovou známý také jako vitamin d3 . Je to pro organismus velice důležitá látka k udržení harmonické funkce centrálního nervového systému, kůže a trávicího ústrojí, významný pro srdeční činnost a růst.

POUŽITÍ
Používá se profylakticky k doplnění hladiny vitaminů skupiny B, při nebezpečí nedostatku vitaminu ve výživě, v rekonvalescenci po nemoci nebo operaci, při chronickém používání alkoholu a při jednostranné dietě. Je součástí vitaminových přípravků určených k výživě. Dále se používá jako doplňkové léčivo k léčbě kožních poruch, zánětlivých onemocnění sliznice dutiny ústní a jazyka, u některých nervových poruch a poruch sluchového orgánu. Používá se také jako doplněk k léčbě chudokrevnosti a zvýšené hladině tuků v krvi, jako doplňkové léčivo je přidáváno k přípravkům určených k léčbě jaterního onemocnění.

NEPODÁVAT PŘI:
přecitlivělost na nikotinamid.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Podobně jako u vitaminů skupiny B se mohou objevit alergické kožní reakce. Jinak při doporučených dávkách se nežádoucí účinky objevují pouze zřídka. Z hlediska výskytu nežádoucích účinků po poměrně vysokých dávkách a dlouhodobém používání (nadměrné hromadění tuků v tkáni, zvýšení bilirubinu v těle, zvýšené vylučování žaludeční kyseliny solné) je nutno se vyvarovat dlouhodobého užívání nikotinamidu.

MOHOU SE UŽÍVAT I JINÉ LÉKY?
Významné interakce nejsou známy. Vstřebávání vitaminu mohou ovlivnit léky určené ke snížení kyselosti žaludečního obsahu.

DÁVKOVÁNÍ
U člověka je denní potřeba této látky 10-20 mg částečně krytá produkcí vitaminu střevní mikroflórou. V polyvitaminových směsích k doplnění hladiny vitaminů se vyskytuje v rozdílné denní dávce okolo 10 mg-50 mg pro dospělé, u dětí od 3 do 12 let do 10 mg. V terapeutických indikacích při skutečně prokázaném nedostatku vitaminu PP v těle jsou určeny denní dávky 300-500 mg.

UPOZORNĚNÍ
Doporučuje se podávání nikotinamidu konsultovat s lékařem, především užívání jiných přípravků s obsahem vitaminů a minerálů.


vitamin D3

Vitamín B3 je společný název pro kyselinu nikotinovou a nikotinamid.

Jeho podstatná role spočívá při tvorbě energie a v metabolismu sacharidů a tuků. Během metabolických přeměn sacharidů, tuků a bílkovin. Těchto procesů se zúčastňují ve formě dvou klíčových koenzymů NAD (nikotinamid adenin dinukleotid) a NADP (nikotinamid adenin dinukleotid fosfát).
Je nezbytný pro normální činnost zažívacího traktu, nervového systému, pokožky a k syntéze některých hormonů. Pomáhá předcházet migréně, zlepšuje krevní oběh, snižuje vysoký krevní tlak.
Niacin spolupůsobí při tvorbě energie v buňkách. Ovlivňuje metabolismus tuků a cukrů. Také díky němu máme zdravou čistou pokožku a funguje nám správně nervová soustava, srdce a trávicí systém. Pomáhá snižovat hladinu krevního cukru na normální hodnoty a v neposlední řadě má vliv na kvalitu duševní činnosti.
pomáhá odstraňovat pach z úst.
Vysoké dávky niacinu, až 3 gramy za den, se předepisují při léčbě schizofrenie.

Vitamín B3 je v potravě široce rozšířen, především v játrech, libovém a drůbežím mase a luštěninách.
V rostlinných produktech se vyskytuje ve formě kyseliny nikotinové.
V cereálních produktech je kyselina nikotinová vázána ve formě komplexu (niacytin), který je špatně biologicky využitelný.
Lidské tělo je schopno vyrobit si v malém množství niacin z aminokyseliny tryptofanu, která se vyskytuje v mléčných výrobcích a vejcích. Pokud jste vášnivými konzumenty kukuřice, niacin z ní získáte pouze v pražené podobě.

Při avitaminóze vzniká Pellagra charakterizovaná třemi D – demence, diarrhoea (průjem), dermatitida (zánět kůže). U nás je výjimečná.
Nedostatek vitamínu B3 může způsobit únavu, objevení se vyrážek na kůži, zejména pokud je vystavena slunečním paprskům, poruchy trávení a zvýšení hladiny cholesterolu v krvi.
Můžete mít deprese a poruchy psychiky. Nedostatkem niacinu jsou ohroženi zejména alkoholici a lidé s genetickou poruchou metabolismu tryptofanu.

Pozor nadměrná konzumace kukuřice brání vstřebávání niacinu, který následně v buňkách chybí. Kromě drsné kůže tzv. “pele agra”. trápí postižené jedince průjem a jejich okolí zase trápí demence těchto nešťastníků.

Pokud byste užívali niacin v gramových dávkách (nad 3 gramy/den) po delší dobu, hrozí vám zarudnutí kůže, bolesti žaludku, nevolnost, průjem a poškození jater. Toxická dávka je 1,8 gramu na kilogram tělesné hmotnosti.

Optimální dávkování
 Dospělý muž denně potřebuje asi 17 mg niacinu a žena asi 13 mg. Odpovídá to zhruba 150 g kuřecího masa nebo běžné porci ryby.
 Denní doporučená dávka pro dospělé a mladistvé = 15-20 mg pro muže a 13-15 mg pro ženy.
 Denní doporučená dávka pro děti ve věku 7-10 let = 13 mg, 4-6 let = 12 mg, 1-3 roků = 5-9 mg  Denní doporučená dávka pro těhotné ženy = 17 mg

Pokud se rozhodnete doplňovat niacin užíváním některého z množství potravinových doplňků, můžete si vybrat z bohaté nabídky na trhu. Obtíže, které by vás k tomu vedly, je vhodné konzultovat s lékařem. Vzhledem k toxicitě niacinu ve vysokých dávkách doporučujeme nepřekračovat příliš stanovené dávkování.

Poslední výzkumy vlivu vitamínu B3 na Roztroušenou sklerózu. .


align="center">

Vitamínové hodiny.

Němečtí vědci prokázali, že záleží i na tom kdy se vitamíny během dne podávají.
Ráno je vhodný vitamin B6 (pivovarské kvasnice), který nastartuje mozkovou činnost a slouží jako tělesný budíček, lepší koncentraci, dobrou náladu a spalování tuků a cukrů.
K dopolední svačině s ovocem vitamin C, proti infekcím, cholesterolu a zánětům.
V poledne tělo využije znovu vitamín C, A,- D, a E. Pokud k nim přidáte i Koenzym Q10 s hořčíkem máte o odpolední energii postaráno.
Není vhodné současné podávání vitamínu C a některých vitamínů řady B.
Je třeba brát v úvahu také odolnost jednotlivých vitamínů vúči tepelnému zpracování a časovou stálost.
nahoru
Stejně důležitou roli hrají minerály.
Své místo mají také omega 3 nenasycené mastné kyseliny.
Nepřehlédněte antioxidanty.

Zpět na obsah.
Svaz pacientů Čr doporučuje.